45/1947 Zb.: 4. 4. 1947 - 5. 5. 1970
45/1947 Zb.Typ
ZákonNázov
Zákon o úpravě pracovní doby v hornictví.Autor
Ústavodarné Národné shromaždenie republiky ČeskoslovenskejČiastka
23/1947Dátum schválenia
7. 3. 1947Dátum vyhlásenia
4. 4. 1947Dátum účinnosti od
4. 4. 1947Dátum účinnosti do
5. 5. 1970
45.
Zákon
ze dne 7. března 1947
o úpravě pracovní doby v hornictví.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
| (1) | Pracovní doba zaměstnanců hornických závodů, sloužících přímo těžbě uhlí, tuhy a rud, nesmí trvati zásadně déle než 46 hodin týdně nebo 8 hodin ve 24 hodinách, v sobotu ne však déle než 6 hodin. |
| (2) | Pracovní doba pro dělníky pod zemí se počítá od sjezdu prvého až do výjezdu posledního dělníka téže směny. |
| (3) | Při pracích konaných za trvale vysoké teploty, nedostatečného větrání a za přítoku vody může revírní báňský úřad, vyslechnuv závodní zastupitelstvo zaměstnanců a správu závodu, zkrátiti přiměřeně pracovní dobu tak, aby nepřesahovala s dobou sjezdu a výjezdu 7 hodin. |
§ 2.
| (1) | Po dobu mimořádných hospodářských poměrů, jejíž počátek a konec určí vláda nařízením, může ministerstvo sociální péče po dohodě s ministerstvem průmyslu, po slyšení Ústřední rady odborů a Ústředního ředitelství československých dolů, národní podnik, stanoviti pro jednotlivé revíry, že se v období 4 týdnů bude pracovati 3 soboty po 8 hodinách a další čtvrtá sobota pak bude dnem pracovního klidu. |
| (2) | Časová mzda příslušející za toto čtyřnedělní období nesmí býti nižší než mzda, jež by příslušela za čtyřnedělní období při úpravě pracovní doby podle § 1, odst. 1. |
§ 3.
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zaměstnance, kteří konají převážně práce správní, jakož i na ty povrchové zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni hornickými pracemi. Podrobnosti stanoví ministr sociální péče po dohodě s ministrem průmyslu a po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou v Úředním listě.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři sociální péče a průmyslu.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Laušman v. r.